Dotazy volejte na číslo +420 725 675 675 nebo nám napište přes formulář.

Co dokáže sníh na střeše

Sníh sjíždějící ze střechy je věcí, která každého kolemjdoucího a obyvatele podkrovních místností přinejmenším vyděsí. Zvuk, který při sjíždění vzniká a dunění přenášející se do konstrukce krovu a dále do interiéru, je zejména v noci nepříjemným zpestřením spánku. Probuzení ale není ta největší škoda, kterou můžete utrpět.
Pokud sníh ze střechy sjíždí, může i ničit a v krajním případě poškodit zdraví nebo ještě hůře. Majitel objektu je za takové škody odpovědný.  Cedule pozor padá sníh umístěná na veřejný chodník před domem sice ukazuje na dobrou vůli majitele objektu, ale nezbavuje jej odpovědnosti za škody vzniklé ignorací tohoto upozornění. Těžko mít za zlé malému dítěti, které si text přečíst ještě neumělo, že zaběhlo na chodník a tam na něj spadnul ze střechy sníh.
 
Kde je něco takového řešeno? Nejsem právník, proto právní předpisy a nový občanský zákoník ponechávám stranou. Co se tedy běžně děje při sjíždění sněhu ze střechy? Kromě jasně identifikovatelného rychlého skluzu sněhu po střeše
1)      Již na střeše může docházet k poškozením krytiny – olamování křehčích částí střešních tašek v úžlabí, praskání vláknocementových šablon atd.
2)      2) Poškození konstrukcí navazujících na střechu jako jsou střešní okna, komíny. Střešní okna mohou utrpět poškození při pohybu sněhu přes zasklení (praskání skla atd.) a defekty lemování (oplechování okenního rámu) při pohybu masy sněhu kolem rámu. U komínů může dojít k jejich vyvrácení (pokud jsou umístěny tak, že je nad nimi ještě dostatečný prostor pro vznik masy sněhu a nebo vychýlení či vyosení komína (to se týká zejména stavebnicových systémů).
3)      Okapy jsou nejčastěji poškozovaným prvkem při sesunu sněhu ze střechy. Pokud nejsou tzv. podraženy, tedy výrazně sníženy oproti okapové hraně střechy, může dojít k jejich stržení nebo deformaci žlabů nebo žlabových háků. Tzv. podražení sebou ale nese problém značné vzdálenosti mezi žlabem a okapovou hranou a tedy riziko přepadávání vody za žlab při silnějším větru. To se dá řešit prodlouženými okapovými plechy.
 
To byly popravdě ty menší škody. Ty horší vznikají až pádem sněhu na:
1)      Níže položené konstrukce. Pokud sníh padá 10 m a narazí na střechu nad vchodem, je to příliš mnoho energie na to, aby to mohla konstrukci bez úhony vydržet.
2)      Pád sněhu na parkoviště
3)      Pád sněhu na komunikace – chodníky, silnice….
 
 
 upraveno.jpg
Tam všude by neměl sníh padat a zmiňuje se o tom hlavní norma týkající se návrh u střech – ČSN 731901. Dokonce sníh nesmí (bez předchozí dohody s majitelem pozemku – doporučuji písemně ) padat ani na zahradu souseda daleko od chodníků, parkujících aut… vezměte si například situaci, že by sousedovi případný sesuv sněhu z vaší střechy nechtěně vycvičil sousedova psa na vyprošťování z laviny. I kdyby jste sousedovi udělali na zahradě bez jeho souhlasu hromadu sněhu sesuvem z vaší střechy – už to nesmíte.
 
Kromě výše zmíněných věcí jsou i další sdělení z normy ČSN 731901 – Navrhování střech – základní ustanovení velmi užitečná. Jsou to například doporučení ohledně cyklů kontrol střešních konstrukcí, vpustí atd.
 
Co tedy s tím?
 
Ano, existuje varianta, při které můžeme nechat sníh ze střechy sjíždět. Na to ale musíme splnit několik požadavků:
 
Konstrukce střechy na to musí být nadimenzována (nesmí ji poškodit dynamické namáhání sjíždějícího sněhu a náhlé odlehčení konstrukce).
Střecha musí mít jenoduchý tvar (ideálně sedlová nebo pultová – tvary viz předchozí články).
Složité tvary střech plné úžlabí dobrý a bezpečný skluz sněhu ze střechy vylučují.
Střecha by měla být bez prostupů, které budou bránit v bezpečném skluzu.
Okapy musí být osazeny tak, aby je sníh při skluzu neponičil. Další variantou, jak okapy zachovat, je aplikovat je jako demontovatelné a na zimu je ze střechy snést. Pozor ale, voda ze střechy nebude odtékat v zimním období do kanalizace, ale pouštíte si ji k základům.
Samozřejmostí by mělo být vyhýbat se množství střešních oken (zejména vedle sebe), které by sníh na střeše zadržovaly.
Dále, co se netýká samotné střechy:
Sníh nesmí padat na komunikace (silnice, chodníky), parkoviště. Dále nesmí padat na níže položené konstrukce.
Samozřejmě, nesmí padat před vchody a nesmí ohrožovat zdraví lidí a majetek. Nesmí padat na cizí pozemky. Takže z uvedených parametrů vychází dům s bytelnou pultovou, sedlovou střechou (nebo s jiným tvaru nebránícím skluzu) bez vystupujících konstrukcí se vchodem ze štítové strany (kde nehrozí pád sněhu) hluboko na vlastním pozemku umístěný bez chodníků a garáží kolem domu. Jde tedy o ne příliš reálné podmínky.
 
Musíme se tedy, pokud to střecha unese, pokusit o zabránění skluzu sněhu ze střechy, aby nemohl ničit ani střechu samotnou, ani jiné konstrukce a zejména nemohl ohrozit majetek, zdraví a životy lidí.
 
Jak tedy zabránit sněhu, aby se nekontrolovaně sypal přes okap?
 
Výše zmíněná norma vtipně navrhuje, že zabránit pohybu sněhu po střeše se dá návrhem ploché střechy (plochá střecha je střecha se sklonem do 5°). Myslím si, že to není zrovna to, co by jste v tomto článku hledali. 
 
100% vyloučit pohyb sněhu po šikmé střeše nelze. Pokud napadne vrstva 20 cm sněhu na střechu, zaprší nebo zasvítí sluníčko, silně přimrzne, tak se povrchu sněhu následně vytvoří vrstva ledu, po které nově připadnutý sníh prostě sjede a nezabráníte tomu. To je ale extrémní případ.
Běžně ale, pokud nenastane tento extrémní případ, jsme schopni zabránit rozjetí sněhu po střeše.
 
Slouží k tomu jednak sněhová úprava krytiny (háčky, zachytávací nosíky implementované přímo do tašek – toto se týká zejména střešních maloformátových tašek) nebo sněhové zachytávače – liniové prvky (držáky s tyčemi, tzv. žebříky apod., plechové až 2m dlouhé profily a další). Pouze liniové prvky využívají zejména výrobci plechových krytin.
Jsou také krytiny, které samy o sobě ztěžují pohyb sněhu. To jsou zejména krytiny opatřené posypem jako jsou asfaltové pásy s posypem drcenou břidlicí, asfaltové šindele s posypem drcenou břidlicí a plechové krytiny sypané granulátem. Z těch sníh opravdu příliš nesjíždí.
 
Zásadní chybou je to, že si investoři (a bohužel i mnoho pokrývačů) myslí, že stačí osadit liniové zachytávače k okapu a vše je vyřešeno. Není. Naopak, kromě toho, že to nebude fungovat, můžete ještě poškodit krytinu a střechu samotnou.
Pokud střešní krytina má protisněhovou úpravu, musí být liniové prvky u okapu kombinovány s protisněhovou úpravu v ploše. Pokud to tak nebude, je velmi pravděpodobné, že se sníh po střeše rozjede a pokud jej bude dost, dynamickým zatížením vyvrátí nebo narovná liniové prvky. Pokud krytina, kterou jste pro střechu použili, protisněhovou úpravu nemá, používají se sice jen liniové prvky, ale zato v několika řadách nad sebou. Počítejte s tím, že pokud máte 8m dlouhou střechu od hřebene po okap, nemůžete mít u okapu pouze jednu řadu liniových zachytávačů.
Jak se protisněhová opatření dimenzují?
To by jste měli nechat na odbornících. Jsou zde prakticky 3 proměnné. Sklon střechy, sněhová oblast, ve které se střecha nachází a předpis výrobce krytiny/protisněhových opatření. Sněhová oblast určuje, kolik vlastně v dané oblasti může napadnout sněhu na 1m2 vodorovné plochy. Proto nelze obecně napsat, že maximální rozteč liniových prvků na střeše se sklonem 45° je třeba 4 m. Právě ještě velmi záleží na oblasti, ve které je dům situován.
U střešních tašek a maloformátových krytin skládaných je vesměs návod pro pokládku protisněhových opatření zpracován velmi dobře. Podle sklonu a zatížení sněhem mají přesně zpracován plán na kladení sněhových háčků nebo sněhových tašek.
 
Obecně lze říci, že by neměla chybět protisněhová opatření na střeše vždy:
-         kolem úžlabí (u střešních tašek dochází při absenci protisněhových tašek k oštipování rohů řezaných tašek, u plechových krytin k deformacím plechů).
-         nad vchody a chodníky, parkovišti – prostě tam, kde je pohyb chodců, aut…
-         nad prostupy (komíny, odvětráním kanalizace)
-         nad střešními okny, aby nedocházelo k pohybu masy sněhu kolem lemování a přes sklo)
-         a tam, kde by sníh padal na cizí/veřejné pozemky či níže položené střechy, výstupky fasády…další konstrukce
A to vše s rozumem.tedy pokud mám komín nebo okno u okapu, nemohu umístit nad komín jednu řadu protisněhových háčků a pochvalovat si, jak jste to dobře vyřešili. 
 
Závěrem zbývá říci toto:
 
Pokud nebydlíte někde na samotě nebo nemáte dům uprostřed svého pozemku a kolem něj pouze zeleň……a pokud to vaše střecha unese, nechte si při pokládce krytiny vždy aplikovat na střechu adekvátní protisněhová opatření. Bude to vaše odpovědnost, pokud někomu pád sněhu z vaší střechy poškodí zdraví nebo majetek. Proto si také dobře prozkoumejte nabídky pokrývačů, kteří Vám nadceňují novou střechu nebo její rekonstrukci. Bohužel platí, že kdo dá do nabídky protisněhová opatření je dražší a investor posuzující pouze cifru ceny bez podrobného posouzení toho, co nabídka obsahuje vybírá nejlevnější.
Pokud jste realizační firmou a zákazník se brání osazení protisněhových opatření na střeše, rozhodně si tento jeho stanovisko nechte jím podepsat, ono se vám to bude hodit, až investor bude chtít zaplatit střechu auta, na kterou mu sjely 2 tuny sněhu.
Co říkáte, není na čase si vybrat? Můžete zde.

 

Tato webová stránka používá cookies
Abychom Vám dopřáli co nejlepší používání našeho webu, ukládáme do Vašeho prohlížeče malé soubory - cookies. Ty slouží k tomu, aby se Vám s webem dobře pracovalo, abychom mohli vyhodnocovat jeho návštěvnost a případně Vám usnadnili návrat k nám pomocí přesně cílené reklamy. Podle zákona některé typy cookies můžeme ukládat jen s Vaším souhlasem.
Zaregistrujte se pro odběr novinek a akčních nabídek!