Dotazy volejte na číslo +420 725 675 675 nebo nám napište přes formulář.

Rozdělení plochých střech

Podle počtu plášťů můžeme rozdělit ploché střechy na jednoplášťové a dvouplášťové.
 
Existují i střechy víceplášťové, využívány jsou však minimálně.

Jednoplášťová plochá střecha
je taková, která ve své skladbě neobsahuje větranou vzduchovou mezeru. Proto musí být konstrukčně a zejména materiálově navržena tak, aby byla funkční nejen z hlediska hydroizolačního, ale zejména z hlediska tepelně-technického (zjednodušeně řečeno, aby nezavlhala vlivem kondenzace a nesnižovala se tak účinnost  tepelné izolace nebo se neprojevovaly defekty jako například plísně a tepelné mosty ze strany interiéru). Jednoplášťová plochá střecha tedy musí obsahovat velmi účinnou parozábranu, která zabrání pronikání vodních par do tepelné izolace. Síla tepelné izolace by měla být určena výpočtem, ale jako minimum počítejte alespoň 160 mm tepelné izolace z pěnového polystyrenu (typu EPS 100S stabil - polystyren určený právě pro tento typ střechy) nebo tepelné izolace z minerální vlny (například Isover S - opět tepelná izolace určená pro jednoplášťové střechy). Velmi vhodným typem parozábrany pro tento typ střechy je asfaltový SBS modifikovaný pás s hliníkovou vložkou (SBS modifikace je vylepšení vlastností asfaltové hmoty látkou Styren-Butadien-Styren). Celkový princip tohoto typu konstrukce je možné shrnou následovně - propustí-li parozábrana do skladby méně vodních par, než je schopno se ze skladby dostat přes hydroizolaci ven, bude střecha v běžných podmínkách funkční. Tento typ střechy je považován za velice moderní způsob provedení.

Dvouplášťová plochá střecha
je střecha, která někde ve své skladbě (tradičně pod horním pláštěm) obsahuje větranou vzduchovou mezeru. Mezera má primární účel odvádět ze skladby vlhkost (strahává jí s sebou proudící vzduch) a proto u těchto skladeb nemusí být kladen takový důraz na použití špičkových parozábran, ale mohou být užity parozábrany s nižší účinností. Aby tedy mohla tato konstrukce fungovat, musí mít střecha nasávací a odváděcí otvory proudicího vzduchu. Tyto otvory je nutné krýt proti vniknutí hmyzu nebo dokonce ptáků mřížkou. 
Častou chybou je, že otvory navržené podle požadavku normy jsou kryty mřížkami omezujícími nasávání vzduchu z 50 i více procent. Výška větrané mezery je rovněž velmi důležitá. Čím nižší sklon, tím vyšší mezera je potřebná, aby vzduch proudil. Není bez zajímavosti, že větraná mezera snižuje účinnost tepelné izolace (dochází k jakémusi "vytahování tepla" z izolace). Jako tepelné izolace se pro dvouplášťové střechy užívá minerální vlny, která je schopna dobře předávat vlhkost do mezery. Tento typ střechy je považován za konstrukčně zastaralejší a velkou chybou je podcenění dimenze větrané mezery nebo podcenění dimenze nasávacích a odváděcích otvorů.

Speciální ploché střechy:

Zelená střecha

-Zelené střechy můžeme dělit na střechy se zelení intenzivní (květiny, keře, tráva...), které potřebují pravidelnou péči a závlahu (a v drtivé většině případů potřebují násyp zeminy minimálně 200 mm a více) a střechy se zelení extenzivní, která nepotřebuje takovou péči ani výšku zeminy (netřesky a jiné sukulentní rostliny, další rostliny nevyžadující pravidelnou závlahu). Pro tyto střechy je povětšinou typická ve skladbě přítomnost vrstvy hydroakumulační (většinou v kombinaci s vrstvou drenážní), která má za úkol zadržet alespoň minimální množství vody na období sucha. Zelená střecha je ve většině případů řešena jako jednoplášťová střecha (tzn. bez větrané vzduchové mezery) s hydroizolací odolnou prorůstání kořenů a dalšími přidanými speciálními vrstvami.  Typická skladba zelené střechy:
 
  • nosná konstrukce
  • parozábrana (například asfaltový SBS modifikovaný pás s hliníkovou vložkou)
  • tepelná izolace se zvýšenou pevností v tlaku (například EPS 150S stabil) ve spádu
  • hydroizolační souvrství pásů, horní pás s atestem na odolnost proti prorůstání kořínků
  • separační vrstva (není nezbytně nutná, záleží na akumulační vrstvě)
  • hydroakumulační a drenážní vrstva, například vhodná profilovaná nopová fólie určená pro zelené střechy
  • geotextilie – filtrační vrstva
  • zemina
  • zeleň

Obrácená střecha
je konstrukce, u které je klasické pořadí vrstev jaksi přehozeno. Jedná se o skladbu, kde na nosné konstrukci je umístěna hydroizolace, na ní je drenážní vrstva, tepelná izolace a stabilizační vrstva (většinou oddělená od tepelné izolace separační a drenážní vrstvou). Znamená to tedy, že voda opravdu protéká kolem tepelné iozolace a stéká k hydroizolaci. Jakto, že takováto střecha funguje? Jako tepelné izolace je totiž užíváno zásadně extrudovaného polystyrenu (XPS), který je nasákavý jen minimálně a voda proto nijak dramaticky nesnižuje jeho izolační schopnosti. Nepříjemnou vlastností této skladby je, že pokud je protékající voda velmi chladná (zejména v období tání sněhu), dochází k prochlazování nosné konstrukce s možnou tvorbou defektů jako kondenzace apod. Proto i ČSN při použití obrácené střechy předepisuje dostatečnou hmotnost nosné konstrukce tak, aby bylo riziko tvorby nepříjemných problémů minimalizováno. Hmotnost konstrukce by neměla být nižší než 240 kg/m². Realizace obrácené střechy na lehké dřevěné konstrukci je tedy spíše funkční vraždou střechy. 
 
 
Tato webová stránka používá cookies
Abychom Vám dopřáli co nejlepší používání našeho webu, ukládáme do Vašeho prohlížeče malé soubory - cookies. Ty slouží k tomu, aby se Vám s webem dobře pracovalo, abychom mohli vyhodnocovat jeho návštěvnost a případně Vám usnadnili návrat k nám pomocí přesně cílené reklamy. Podle zákona některé typy cookies můžeme ukládat jen s Vaším souhlasem.
Zaregistrujte se pro odběr novinek a akčních nabídek!